Největší česká encyklopedie bylin, keřů, stromů, hub a léčivých rostlin. Ověřené informace od lékaře s 30letou praxí v bylinářství.
Laskavec, latinsky amaranthus (např. červenoklasý - hypochondriacus, ocasatý - caudatus ad.) - kytice, zapékané mísy a saláty trochu udržují jeho rychle se množící populaci v mezích. Existuje několik odrůd této ozdobné rostliny, které jsou pěstovány v zahradách pro jejich pozoruhodné klasovité...
Leknín (latinsky Nymphaea) - květy leknínu vydrží kvést jen několik dní, ale stojí to za to; vonné květy vytěží maximum ze svého krátkého působení lesklými korunními lístky a oslnivě zlatými tyčinkami. Některé druhy otevírají své květy během dne, jiné v noci; většinou je opylují brouci. Latinské...
Len setý (latinsky linum usitatissimum) léčí žaludeční vředy, kašel, zánět sliznic, reguluje stolici. Len setý je jednoletá rostlina, vysoká až 100 cm. Mádlouhý, tenký kořen, ze kterého vyrůstá přímá, nahoře větvená lodyha. Listy jsou střídavé, úzce kopinaté až čárkované, dlouhé asi 4 cm. Květy...
Leuzea saflorová (latinsky leuzea carthamoides) - jž první ruští osadníci zjistili, že jeleni maralové (Cervus elaphus maral) na podzim vykopávají kopýtky kořeny této rostliny a s chutí je požírají. I proto se jí říká "maralí kořen". Mezi Altajci se traduje, že pomáhá od čtrnácti nemocí a...
Při putování po jihovýchodě Francie vás upoutají rozsáhlé zelené olivové háje, vinice a zejména modrofialové lány levandule. Tato rostlina v Provence rychle zdomácněla a stala se důležitým základem pro výrobu parfémů. Pěstuje se zde ve velkém nejen kvůli kráse a vůni, ale i pro její bohaté léčivé...
Levandule lékařská a úzkolistá (latinsky lavandula angustifolia). Ze Středomoří k nám dovezené byliny mají jistý nádech zvláštnosti již proto, že u nás ve volné přírodě nerostou. Patří mezi ně i levandule lékařská, která tuto odlišnost ještě zdůrazňuje svým tvarem s neobvykle vysokým květním...
Libeček lékařský (latinsky levisticum officinale) je statná, 1,5-2 metry vysoká rostlina, která u nás ve volné přírodě neroste. Pochází ze Středomoří a u nás se často pěstuje, lidově se nazývá americký celer. I v mé zahrádce stále roste několik exemplářů, neboť libeček rád přidávám do polévek a...
Lichořeřišnici větší si možná někteří z vás pěstují pro okrasu na svých záhonech, skalkách a v truhlících. O rostlině s pestrobarevnými květy byste však také měli vědět, že je velmi prospěšná zdraví. Lichořeřišnice větší (Tropoeolum mojus), původem z Jižní Ameriky, je známá i pod lidovými názvy...
Lilie bělostná (latinsky Lilium candidum) - po dlouhou dobu byla lilie bílá jedinou květinou rostoucí ve vesnických zahradách, která v průběhu času vytvořila velké záhony. Její okouzlující, opojná a jen velmi málo umírněná vůně umí člověka uvést do snění o okázalostech Orientu. Kam zasadit lilie?...
Lnice obecná (lnice květel - latinsky Linaria vulgaris) - nápadně pěkné, husté, sytě žluté hrozny květů obdivuji většinou u cest, kde lnice velmi ráda roste. Někde vytváří i souvislejší porost a působivými barevnými skvrnami dokresluje půvab krajiny. V takových případech je těžké se nezastavit,...
Lobelka nadmutá (latinsky Lobelia inflata) je vzpřímená, v horní části rozvětvená rostlina. Listy střídavé, krátce stopkaté nebo nahoře přisedlé, vejčitě kopinaté, na okraji nepravidelně jemně zubaté. Květy v úžlabích horních listů ve vrcholových hroznech. Koruna 6-10 mm dlouhá, bledě modrá,...
Locika kompasová (latinsky Lactuca serriola) je jednoletá nebo dvouletá, 50 až 180 cm vysoká bylina z čeledi Compositae, s tuhou, přímou, plnou, bělavou, někdy načervenavě až fialově naběhlou lodyhou. Ljisty tuhé, zelené, přisedlé srdčitou až hrálovitou bází, přízemní listy obvykle peřenodílné,...
Lomikámen zrnatý (latinsky Saxifraga granulata, slovensky lomikameň zrnitý) je rozšířen na teplejších územích, na lukách, pastvinách, mezích, travnatých stráních a lesních okrajích, na vlhčích, živných, zásaditých písčitých i hlinitých půdách.. V úžlabích nejspodnějších, loňských listů v růžici...
Lopuch plastnatý (arctium tomentosum) - děti po sobě často hází pichlavé kuličky květních úborů lopuchu. Dospělí ho ale nemají moc rádi, cítí nelibost, když se úbory zachytávají na oblečení. Na pohled je to nepěkný bodlák, i chuť má nepříjemnou - hořkoslanou. ___ ___
Lžičník lékařský (latinsky Cochlearia officinalis) patří do čeledi brukvovité (Bmssimceae). Rostlina pochází ze západní a severní Evropy. Roste především v pobřežních oblastech, na místech s vlhkou a zasolenou půdou. Je to rostlina bohatá na vitamíny, do soli naložený lžičník chránil námořníky na...
Zkuste si kvíz „Poznej bylinku" a otestujte své znalosti léčivých rostlin!
